Anatomie kůže

Anatomie kůže

Kůže je největším orgánem našeho těla. Je naším přirozeným ochranným obalem a každý den nás chrání před tím, co na nás působí z okolního prostředí. Pomáhá udržovat vodu v těle, podílí se na regulaci teploty a umožňuje nám vnímat dotek, teplo, chlad nebo bolest.

Kůže se skládá ze tří základních vrstev:

• Pokožka (epidermis) – její vrchní část vytváří ochrannou bariéru, která pomáhá chránit tělo před okolním prostředím a zároveň brání nadměrnému úniku vody.
• Škára (dermis) – nachází se pod pokožkou. Obsahuje kolagenová a elastická vlákna, cévy, nervová zakončení, potní a mazové žlázy a vlasové folikuly. Dává kůži pevnost, pružnost a zajišťuje její výživu.
• Podkožní vazivo – nejhlubší vrstva, která kůži spojuje s podkladem. Obsahuje především tukovou tkáň, která slouží jako zásoba energie, tepelná izolace a ochrana před mechanickými vlivy.

A proč je tedy dětská pokožka tak citlivá?

Dětská pokožka není jen menší verzí pokožky dospělého. Po narození se stále vyvíjí a postupně se přizpůsobuje prostředí, ve kterém dítě žije.

U miminek a malých dětí je především ochranná vrchní vrstva pokožky tenčí a méně kompaktní. Buňky a jejich vzájemné spojení se během prvních let života dále vyvíjejí. Kůže také ještě neumí stejně dobře hospodařit s vodou jako kůže dospělého. Proto může dětská pokožka rychleji vysychat, snadněji se podráždit a citlivěji reagovat na vodu, tření, pot, chlad, teplo nebo některé látky, které na ni nanášíme.

Je to vlastně docela logické. Dětská pokožka se teprve „učí“ fungovat v novém prostředí a její ochranná bariéra postupně dozrává. Vývoj pokožky ale narozením nekončí. Kůže dítěte postupně dorůstá, zesiluje a její jednotlivé funkce dozrávají. Některé vlastnosti kožní bariéry se během prvních let života postupně přibližují hodnotám typickým pro dospělou pokožku. A právě proto potřebuje dětská pokožka trochu jiný přístup než pokožka dospělého. Čím je dítě menší, tím více záleží na tom, abychom jeho pokožku zbytečně nezatěžovali a pomáhali jí přirozeně plnit její ochrannou funkci.

Pokožka miminka se postupně vyvíjí

Pokožka novorozence se po narození dostává do úplně nového prostředí. Zatímco před narozením byla v chráněném prostředí, po narození se musí vyrovnávat se vzduchem, změnami teplot, vodou, oblečením, plenami, třením i dalšími vlivy okolního světa. Během prvních měsíců a let života proto postupně dozrává kožní bariéra i schopnost pokožky udržovat správné množství vody.

To je také důvod, proč může být pokožka miminka na některé podněty mnohem citlivější než pokožka dospělého. 

Co všechno dětskou pokožku ovlivňuje?

Pokožka každý den reaguje na své okolí. Ovlivňuje ji například voda, teplota, vlhkost vzduchu, slunce, vítr, pocení, oblečení, tření, plenky, ale také to, čím ji myjeme a co na ni nanášíme. U malých dětí mohou být tyto vlivy znát mnohem rychleji než u dospělého. Například delší koupel, příliš teplá voda, horké počasí, pot nebo tření oblečením mohou vést k většímu vysušení či podráždění pokožky. Stejně tak nemusí dětské pokožce vyhovovat všechno, co používáme na pokožku dospělých. Čím citlivější pokožka je, tím více záleží na jednoduchosti a šetrnosti péče. Často jí mnohem více prospívá, když ji zbytečně nezatěžujeme a podporujeme její vlastní přirozené funkce.

Voda a dětská pokožka

Voda je pro pokožku důležitá, ale samotný kontakt s vodou ještě neznamená, že pokožku hydratujeme. Při koupání se pokožka vodou dočasně zvlhčí, ale její schopnost vodu udržet závisí také na stavu její ochranné bariéry. U dětské pokožky se tato schopnost během prvních měsíců a let života stále vyvíjí. Proto je důležité vnímat nejen samotné koupání, ale také teplotu vody, délku koupele a následnou péči. Po koupání je pokožka příjemně navlhčená a právě tehdy může být vhodné doplnit péči o promazání, které pomůže pokožku zvláčnit a podpořit její ochrannou funkci.

Pokud je pokožka suchá nebo citlivá, může být důležitá také kvalita vody, se kterou přichází pravidelně do kontaktu. Svou roli může hrát například její tvrdost nebo látky, které se ve vodě přirozeně nacházejí.

Kůže není „sterilní“

Na povrchu naší pokožky přirozeně žijí miliony mikroorganismů – bakterie, kvasinky a další mikroorganismy. Společně tvoří kožní mikrobiom, který je přirozenou součástí prostředí naší pokožky. Za běžných podmínek spolu tyto mikroorganismy vytvářejí přirozené prostředí, které je důležitou součástí zdravě fungující pokožky. U miminek a malých dětí se kožní mikrobiom během prvních měsíců a let života stále vyvíjí. I proto je vhodné pokožku zbytečně nezatěžovat a dopřát jí prostor, aby si své přirozené prostředí postupně vytvořila.

Kožní mikrobiom může ovlivňovat například dlouhodobá suchost pokožky, podráždění, pocení, tření, změny teploty a vlhkosti nebo také způsob, jakým pokožku myjeme a ošetřujeme.

Pokožka se mění spolu s dítětem

Pokožka novorozence není stejná jako pokožka většího dítěte. A stejně tak není pokožka tříletého dítěte stejná jako pokožka školáka. Jak dítě roste, mění se i jeho pokožka a její potřeby. To, co potřebovalo miminko, nemusí být potřeba u většího dítěte. Proto není nutné hledat jednu univerzální péči, která bude vhodná vždy a za všech okolností. Jinou péči potřebuje zdravá pokožka miminka, jinou suchá pokožka v zimě a jinou pokožka, která je právě podrážděná nebo má sklon k ekzému.

A právě v tom spočívá základ šetrné péče – vnímat, co pokožka potřebuje právě teď, a podle toho péči přizpůsobit.